dnes je 5.10.2024

Input:

§ 156 ZP Druhy cestovních náhrad

1.1.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

2.7.156
§ 156 ZP Druhy cestovních náhrad

Ing. Karel Janoušek

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

    • § 34a – pravidelné pracoviště

    • § 42 – pracovní cesta

    • § 152 – cesty, při kterých zaměstnanci přísluší cestovní náhrady

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění

    • § 6 odst. 7 písm. a) – náhrady cestovních výdajů, které nejsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti

    • § 24 odst. 2 písm. zh) – výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů (náhrady cestovních výdajů)

Komentář

V tomto ustanovení jsou uvedeny druhy náhrad cestovních výdajů, které přísluší zaměstnancům v podnikatelské sféře a ve veřejně prospěšných organizacích, které nejsou uvedeny v § 109 odst. 3 ZP, a to zejména při tuzemských cestách. Ve smyslu ustanovení § 174 ZP přísluší stejné druhy náhrad také zaměstnancům ve státní a příspěvkové sféře. Uvedené náhrady přísluší zaměstnanci ve výši určené předem zaměstnavatelem, nejméně však ve výši stanovené zákonem, přičemž zákoník práce stanoví podmínky, pravidla a postupy, za kterých tak může nebo musí být učiněno.

Pracovní cesta

Pracovní cestou je podle § 42 ZP cesta za účelem výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Pro účely poskytování cestovních náhrad se však podle § 156 odst. 2 ZP za pracovní cestu považuje také cesta mimo místo pravidelného pracoviště a mimořádná cesta související s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště.

Druhy náhrad

Při všech uvedených cestách přísluší zaměstnanci náhrada jízdních výdajů, výdajů za ubytování, zvýšených stravovacích výdajů, nutných vedlejších výdajů a jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny při pracovní cestě trvající déle než 7 kalendářních dní.

Náhrada zvýšených stravovacích výdajů (stravné) přísluší zaměstnanci podle doby trvání cesty v kalendářním dni (příp. při pracovní cestě spadající do dvou dnů, je-li to pro zaměstnance výhodnější) nejméně ve výši stanovené zákoníkem práce, příp. upravené pro příslušný rok prováděcí vyhláškou MPSV.

Podmínky pro poskytnutí náhrady jízdních výdajů jsou upraveny pro všechny druhy dopravních prostředků, které zaměstnanec při cestě použije.

Náhrada výdajů za ubytování zaměstnanci nepřísluší v případě, že výši výdajů zaměstnanec neprokáže. Zaměstnavatel však může v takovém případě postupovat podle § 185 a odpovídající náhradu zaměstnanci poskytnout. Zaměstnavatel není povinen náhradu výdajů za ubytování poskytnout po dobu přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance a při návštěvě člena rodiny po dobu pracovní cesty, pokud si vzhledem k podmínkám nemusel ubytování zachovat i po tuto dobu.

Zaměstnanci přísluší také náhrada nutných vedlejších výdajů souvisejících s pracovní cestou.

Jiné a vyšší náhrady

Kromě uvedených náhrad může zaměstnavatel v podnikatelské sféře poskytnout svému zaměstnanci také další náhrady výdajů. Jde zejména o náhrady,

Nahrávám...
Nahrávám...