dnes je 30.1.2023

Input:

§ 164 ZP Náhrada nutných vedlejších výdajů

1.1.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.7.164
§ 164 ZP Náhrada nutných vedlejších výdajů

Ing. Karel Janoušek

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

    • § 152 – cesty, při kterých zaměstnanci přísluší cestovní náhrady

    • § 156 – druhy cestovních náhrad

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění

    • § 6 odst. 7 písm. a) – náhrady cestovních výdajů, které nejsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti

    • § 24 odst. 2 písm. zh) – výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů (náhrady cestovních výdajů)

Komentář

Zaměstnanci přísluší náhrada nutných vedlejších výdajů, které mu vznikly v přímé souvislosti s pracovní cestou, v prokázané výši. Jde o výdaje, které zaměstnanec musel vynaložit a které také v bezprostřední souvislosti s příslušnou konkrétní pracovní cestou prokazatelně vynaložil. Tyto tři podmínky tedy musí být splněny současně.

Jestliže zaměstnanec nemůže výši nutného vedlejšího výdaje prokázat, přísluší mu náhrada ve výši odpovídající ceně věcí a služeb obvyklé v době a místě konání pracovní cesty, to prakticky znamená ve výši, kterou uvede zaměstnanec ve vyúčtování pracovní cesty. Zaměstnavatel tak v tomto případě nepostupuje tak, jako u náhrad jiných druhů výdajů, které zaměstnanec neprokáže dokladem, tj. podle § 185 ZP příslušnou částku zaměstnanci proplatit může, ale nemusí. V případě nutného vedlejšího výdaje, jehož výši zaměstnanec dokladem neprokáže, zaměstnanci příslušnou částku proplatit musí.

Nutným vedlejším výdajem tak mohou být (ale nemusí být vždy) např.:

  • výdaje za telefonní hovory související s výkonem práce,

  • poplatek za parkování vozidla použitého na pracovní cestě,

  • vstupné na výstavu, je-li prohlídka výstavy součástí pracovní cesty,

  • úhrada dálničního poplatku,

  • poplatky za použití silnic a tunelů v zahraničí,

  • poplatek za směnu zálohy v zahraničí na měnu příslušného státu,

  • poplatek za úschovu zavazadel,

  • poplatek za nadměrnou váhu zavazadla při letecké přepravě,

  • pojištění léčebných výhod zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách,

  • připojištění sedadel a zavazadel (i do zahraničí) apod.

Nutným vedlejším výdajem nemohou být výdaje soukromého charakteru, jako např. pokuta za rychlou jízdu či špatné parkování, úhrada konzumace z minibaru v hotelovém pokoji, půjčení televizoru apod. V případě použití soukromého vozidla zaměstnance na pracovní cestě není nutným vedlejším výdajem např. mytí vozidla, běžná údržba vozidla, nákup oleje do motoru či jiných provozních náplní, ani povinné pojištění vozidla, neboť tyto výdaje jsou součástí základní náhrady za použití vozidla.

Příklady nutných vedlejších výdajů

Nutným vedlejším výdajem ale z hlediska zaměstnance může být pohoštění obchodního partnera zaměstnavatele, které zaměstnanec na příkaz zaměstnavatele uhradil. Zaměstnavatel bude sice muset příslušnou částku zaměstnanci uhradit, ale nebude ji moci považovat za daňově uznatelný náklad, i když bude doložena dokladem a zaměstnancem uvedena ve vyúčtování cestovních náhrad, protože podle ustanovení § 25 odst. 1 písm. t) ZDP výdaje za pohoštění, občerstvení a dary nelze pro daňové účely považovat za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

K vyloučení pochybností bylo zpřesněno, že náhrada nutných vedlejších výdajů zaměstnanci za stanovených podmínek přísluší, a to i v

Nahrávám...
Nahrávám...