dnes je 24.2.2024

Input:

Výkon práce

29.7.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

8.5.1 Výkon práce

Ing. Karel Janoušek

Jednou ze základních podmínek nezbytných pro to, aby příslušná cesta mohla být považována za cestu pracovní, je podle § 42 odst. 1 ZP to, že jde o cestu za účelem výkonu práce. Za výkon práce se považuje výkon takové činnosti, jejíž druh je sjednán v pracovní smlouvě se zaměstnancem, nebo provádění činnosti, která se podle zákoníku práce za výkon práce považuje a za kterou tedy zaměstnanci přísluší mzda nebo plat (nikoliv náhrada mzdy nebo platu).

Prohloubení kvalifikace

Tak např. podle § 230 odst. 3 ZP se za výkon práce považuje účast na školení nebo jiných formách přípravy nebo studia za účelem prohloubení kvalifikace. Stejně tak se za výkon práce považuje např. zaškolení a zaučení (viz § 228 ZP). Za uvedené činnosti přísluší také zaměstnanci mzda nebo plat (dále jen mzda). Doba účasti na takovém školení (rozuměj doba výuky) je tak dobou výkonu práce.

Podle ustanovení § 230 ZP je prohlubováním kvalifikace její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Za prohlubování kvalifikace se považuje také její udržování a obnovování.

Účast na školení

Naproti tomu účast na školení, jiných formách přípravy či studia, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, je podle § 205 ZPpřekážkou v práci na straně zaměstnance. Takové školení nebo studium tedy není výkonem práce, za který by zaměstnanci příslušela mzda. V některých případech zaměstnavatel zaměstnanci za takovou činnost poskytuje náhradu mzdy.

Zvyšování kvalifikace

Podle ustanovení § 231 ZP se zvýšením kvalifikace rozumí změna hodnoty kvalifikace a také její získánírozšíření. Je tedy např. zcela vyloučeno, aby vzdělávání za účelem dosažení vyššího stupně vzdělání mělo povahu prohlubování kvalifikace. Proto také zvyšování kvalifikace, získávání kvalifikace ani rozšiřování kvalifikace není považováno za výkon práce, ale v zásadě za překážku v práci na straně zaměstnance. Prohlubování kvalifikace je povinností zaměstnance (viz § 230 odst. 2 ZP), její zvyšování však v zásadě jeho povinností není. To však neznamená, že zaměstnanci, který si zvyšuje kvalifikaci, nelze poskytovat pracovní úlevy a hmotné zabezpečení podle § 232 a násl. zákoníku práce, resp. uzavření kvalifikační dohody podle § 234 ZP. Protože však nejde o výkon práce, nelze účast na takovém vzdělávání považovat za pracovní cestu. Výkon práce je totiž základní podmínkou konání pracovní cesty, což v uvedeném případě splněno není.

Vzhledem k výše uvedenému je nutno zvlášť pečlivě posuzovat cesty zaměstnanců související s různými druhy školení a vzdělávání. Je nutno důsledně rozlišovat mezi vzděláváním za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu práce a vzděláváním za účelem získání (zvýšení) kvalifikace nezbytné pro řádný výkon práce. Například studium vysoké školy při zaměstnání není prohlubováním kvalifikace, ale jejím zvyšováním. Obdobně je nutno posuzovat účast na jazykových kurzech apod. Příslušné školení, jazykový kurz apod. může být pro jednoho zaměstnance prohlubováním kvalifikace, pro jiného ale zvyšováním kvalifikace.

Cestovní náhrady

Protože školení a studium za účelem prohloubení (udržování a obnovování) kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě je výkonem práce podle § 230 ZP, je účastí zaměstnance na takovém školení splněna první podmínka uvedená v definici pracovní cesty (jde o cestu za účelem výkonu práce), a pokud se předmětné školení bude uskutečňovat jinde, než je sjednané místo výkonu práce nebo pravidelné pracoviště zaměstnance, půjde o cestu, při níž zaměstnanci zcela jednoznačně přísluší cestovní náhrady [viz § 152 písm. a) a b) ZP]. Bude tomu tak i v případě, že takové školení bude prováděno na pravidelném pracovišti

Nahrávám...
Nahrávám...